Gramofon je zařízení pro přehrávání gramofonových desek, nosičů s mechanickým analogovým záznamem zvuku. Byl nejvýznamnějším přehrávačem masově šířených zvukových záznamů od počátku 20. století až do jeho 80. let.
Gramofon se vyvinul ze dvou přístrojů: hracích strojků se záznamem hudby na děrovaném kotouči a fonografu zaznamenávajícího zvuk na váleček. Jeho princip byl uveden už v Edisonově patentu na fonograf, podaném 19. února 1878. Edison se ale soustředil na vývoj fonografu, který považoval za technicky dokonalejší (na válci má pohyb po spirále stále stejnou rychlost, zatímco na desce se při konstantní úhlové rychlosti rychlost posuvu mění).
Gramofon samotný vynalezl Emile Berliner, který proti Edisonovu vynálezu navrhl použít namísto hloubkového záznamu záznam stranový a preferoval desky místo válců. Souboj mezi fonografem a gramofonem trval od 90. let 19. století až do 20. let 20. století, a byl ukončen zánikem Edisonovy továrny v roce 1929.
Původní gramofony byly poháněny ručně natahovaným hodinovým mechanismem na pero a zvuk byl vytvářen mechanickým přenosem záznamu z drážky gramofonové desky na velkou ozvučnou membránu reproduktoru (tzv. gramofonová trouba). S rozvojem elektrotechniky a po nástupu elektroniky byly gramofony postupně výrazně zdokonaleny o elektrický pohon a elektrické zesilování zvuku. Významným kvalitativním posunem bylo také zavedení a rozšíření stereofonního záznamu ve druhé polovině 20. století. Stereofonní dvoukanálový záznam byl mechanicky zpětně kompatibilní s monofonním záznamem předchozích gramofonových desek, původní jednoduchý tvar drážky gramofonové desky byl mechanicky rozdvojen na dvě různé záznamové stopy uvnitř jedné jediné drážky.
Původní kovové jehly známé z nejstarších gramofonů byly později nahrazeny krystalovými vložkami s jehlami safírovými. Nejnovější typy moderních gramofonů jsou dnes vybaveny magnetodynamickými přenoskami s diamantovými hroty, které jsou velmi citlivé na každý byť i ten sebenepatrnější záchvěv gramofonové jehly resp. gramofonové chvějky. Výrazných změn doznal i elektrický pohon gramofonu, konstrukce gramofonového talíře (t.j. otáčivého unašeče gramodesek), tvar gramofonové přenosky atd.
Gramofon byl na konci 20. století částečně vytlačen digitálními přehrávači CD či DVD. Udržel se však jako zvláštní hudební nástroj, používaný v některých nových hudebních směrech. V posledních letech však dochází k jisté renesanci tohoto způsobu mechanického a analogového záznamu zvuku a to zejména v oblasti Hi-Fi reprodukce starých hudebních nahrávek.
